Zábavný sport


Mnoho lidí sportuje. Já si myslím, že kdyby lidé vůbec nesportovali, tak by to bylo opravdu smutné. A byla by to Å¡koda, protože díky sportu se také lidé opravdu skvÄ›le seznamují. Já sama jsem toho důkazem. Já jsem kdysi dÄ›lala atletiku. SamozÅ™ejmÄ›, že jeÅ¡tÄ› nyní, i když je mi tÅ™icet let, tak si také moc ráda zabÄ›hám, ale dříve to bylo lepší. Dříve mÄ› to bavilo více, protože jsme byla taková veliká parta přátel, kteří jsme moc rádi sportovali. My jsme vlastnÄ› ve své partÄ› nemÄ›li vůbec nikoho, kdo by nemÄ›l rád sport. VÅ¡ichni jsme nÄ›co dÄ›lali a potom celá naÅ¡e skupinka taká zaÄala hrát florbal. Řeknu vám, že florbal je opravdu veliká zábava. Florbal mÄ› baví a jsem ráda, že jsem do toho Å¡la.

Oba synové hrají fotbal.

A nebýt mého bratra, který mÄ› také nauÄil hrát florbal a ukázal mi lásku k florbalu, tak bych ho asi nehrála. A právÄ› pÅ™i hÅ™e florbal jsem také v devatenácti letech potkala svého prvního partnera. Musím uznat, že jsem byl opravdu hodnÄ› zamilovaná a nedá se to ani tak popsat. Myslím si, že právÄ› takhle pÅ™i sportu se mnoho lidí pozná. SamozÅ™ejmÄ›, že nemusí ihned se jednat o nÄ›jaké milostné románky nebo milostné aféry, ale také ÄistÄ› jenom o přátelství nebo nÄ›jaké seznámení.

Dvakrát jsem viděla paralympiádu.

Povídání a tak podobnÄ›. Když jsme se ale potom vÅ¡ichni rozprchli, kdy tÅ™eba se nÄ›kdo oženil nebo vdal a nebo už mají rodinu, tak samozÅ™ejmÄ› už jsme nemÄ›li takový sportovní kolektiv, jako jsme mívali kdysi. Ale nevadí mi to, tÅ™eba dvakrát nebo tÅ™ikrát do roka se s nÄ›kým sejdeme, abychom si tÅ™eba pÅ™ipomnÄ›li další vÄ›ci, které jsme mÄ›li a abychom si taky Å™ekli různé zážitky z naÅ¡eho života. Řeknu vám, že sport byl vždycky u nás na prvním místÄ›. Moc nás to baví. Nikdy jsme nebyli tÅ™eba tak na diskotéky nebo podobnÄ›, ale sport byl pro nás vždy důležitý. Já si myslím, že v dneÅ¡ní dobÄ› je ze sportu opravdu také skvÄ›lá spoleÄenská událost, protože pÅ™i sportu lidé se nestydí a více se baví a jsou odvázaní. 

Nové kolečkové brusle


Já už jako malá holka jsem moc ráda sportovala. Vážně jsem byla ráda, že jsem měla k sobě ještě svoje dvojče, které naštěstí se mnou mou vášeň ke sportu sdílelo. Také si vzpomínám, když nám naše babička s dědečkem dovezli kolečkové brusle. Moje dvojče, moje sestra byla tehdy ještě v pokojíčku a spala, protože jí nebylo dobře. Takže já jsem kolečkové brusle viděla úplně první. Také si vzpomínám na to, že když jsem viděla poprvé kolečkové brusle, že mi ukápla slza, to mi bylo asi sedm nebo osm let a byla jsem z toho opravdu tak moc nadšená, že jsem ani nevěděla, co mám říct babičce a dědečkovi. To jsem samozřejmě hodně poděkovala a nemohlo to dopadnout jinak než tak, že jsem šla za svou sestrou a ihned jsem ji vzbudila.

Řekla jsem jí, že máme kolečkové brusle od babičky a od dědečka. Myslela jsem si, že moje sestřička bude asi nadávat, že jsem ji vzbudila, když jí není dobře, ale jakmile moje sestřička slyšela, že máme konečně kolečkové brusle, které jsme si opravdu hodně přáli, tak najednou jako kdyby ožila a byla ihned zdravá. Tady jde asi alespoň vidět, že když se člověk na něco těší anebo má z něčeho opravdu velikou radost, že ho to dokáže vyléčit a také ho to psychicky pozitivně podpoří, nevím jak vy, ale já už bych si bez sportu nedokázala vůbec představit žádný den.

Se sestrou, i když už pět let každá bydlíme úplně jinde a máme svého manžela, tak se velice často scházíme tak. Také si vzpomínám, že když jsme se sestrou na vysoké škole chodily do kroužku gymnastiky a potom také ještě na cyklistiku, tak jsme stále byly jako nerozlučná dvojka, jenomže potom jsme se odstěhovaly každá za svými manželi. Je to opravdu hodně daleko, ale i tak se se sestrou vždycky alespoň jednou měsíčně sejdeme a užijeme si plavání. Plavání je takový příjemný relax, u kterého si můžete popovídat, a to my se svou sestrou rozhodně potřebujeme.

Sport jako nezbytnost


Sport je důležitou součástí našich životů, dokonce se dá říct, že nikdy dříve nebyl důležitější. Proč tomu tak je? Odpověď je docela jednoduchá. V dřívějších dobách byli lidé přirozeně zvyklí se během svých každodenních aktivit pohybovat. Běžně neměli možnost využívat dopravní prostředky jako auta a dokonce autobusy, jako i další veřejná doprava, neměly tak bohatou síť. Z tohoto životního stylu vycházelo to, že jejich zdraví nebylo tak zatíženo civilizačními chorobami, a i jejich váha se držela na normálních hodnotách.

To, že jsme ze svého života vyřadili normální, přirozený pohyb mělo za následek to, že jsme na sobě tento deficit doopravdy pocítili, a tak pro své zdraví, a i pro celkovou pohodu, jsme museli do svého života přijmout pohyb jiný. Sport můžeme dělat vlastně jakýkoliv a všechno bude mít pro nás benefity. Nejlepší je, pokud již jako malé děti nás naši rodiče sportu a pohybu celkově vystavovali. Můžeme si z toho vzít příklad a stejně tak se můžeme chovat ke svým dětem. Z dětství si totiž odnášíme plno návyků, které máme tendence dodržovat i v dospělosti, takže naprosto platí: Co s v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.

Navíc, pokud se nám v dětství vytvoří nadměrný počet tukových buněk, je docela pravděpodobné, že se jich již nikdy nezbavíme a veškerá nadbytečná energie, kterou přijmeme, se bude ukládat právě do těchto tukových buněk. Výsledkem pak budou větší boje s váhou a výraznější váhové výkyvy. Nejlepší je sport na čerstvém vzduchu, který nejen zlepšuje fyzičku, ale také zvyšuje odolnost vůči různým infekčním onemocněním. Ne vždy je ale možné venku pobývat, takže v takových případech je důležité nerezignovat na sport celkově, ale snažit se jít například do fitness centra nebo si společně se svými přáteli pronajmout tělocvičnu. Možností je plno a je jen na Vás, kterou si zvolíte.